Deset napínavých příběhů pro žáky školou povinné

Bedna se píše s velkým počátečním písmenem. Je to tak správně. Bedna je přezdívka jednoho vůdce chlapecké party.

Případ školní šikany agresora Bednaříka alias Bedny spadá do školního prostředí. Napínavě vylíčený případ má spravedlivé rozuzlení. Mí školáci právě dočetli dalších devět humorných povídek pro kluky a holky soustředěných do publikace nazvané Konec bedny a jiné příběhy.

Napsal ji spisovatel a novinář Lubor Falteisek, redaktor dětského časopisu, šéfredaktor týdeníku Ahoj a šéfredaktor magazínu Naše rodina. Jeho posledním počinem je právě kniha Konec Bedny a jiné příběhy, která vyšla v závěru loňského roku v nakladatelství Grada.

         Autor publikace je členem České asociace autorů detektivní a dobrodružné literatury, což napovídá, že jeho dílo je plné napětí. Všechny příběhy v sobě mají jiskru. Do poslední chvíle nevíte, jak dopadnou, což nutí čtenáře dočíst každý z nich až do konce. Co se odehraje při psím pokusu, při němž je pejsek vyslán svým majitelem přes celé město pro buřty? Jak reagují žáci ve třídě na novou spolužačku a jaký poprask tam nastane? Proč je z celé třídy nejhorší kluk jménem Vydra? To se dozví všichni, kdo si publikaci přečtou.

       Humorné příběhy bych doporučila školou povinným dětem navštěvujících páté a šesté třídy, tedy přelom mezi prvním a druhým stupněm. V knize je spousta přirovnání, která vyžadují už pokročilejší čtenáře a navíc v ní postrádám obrázky. Nadpisy jednotlivých kapitol jsou naopak propracované. Dějově je publikace pochopitelná právě pro věkovou skupinu mezi jedenáctým a třináctým rokem. Ani dospělí se při ní ale nebudou nudit, což mohu sama za sebe potvrdit.

Ukázka z příběhu Tajemství školníka Jiráska:

„ No, to jste si nadrobili pěkně chleba do polívky,“smál se a mračil najednou pan školník, „to jste si navařili hezkou kaši, přátelé,“ drbal se za ušima a rovnal v kredenci skleničky, které se jeho burácivým smíchem pokácely. „To není obyčejná rejže, v které jste se ocitli, to je přímo rýžový nákyp,“ volal radostně z okna a chlapci pozorovali, jak se z nízké švestky na školním pozemku sypou na zem zralé plody, jako by je naráz setřáslo zemětřesení...(str.12)