Znáte to. Ponoříte zvířátko do sklenice s vodou a ono přes noc vyroste. Děti takový zázrak milují **
Představte si, že by takové zvířátko navíc obživlo. To by bylo nadělení... K tomu může dojít snad jen v pohádkovém příběhu. Jeden takový jsem právě dočetla se svým předškolákem. Jmenuje se Můj kamarád Rufus a vyšel v loňském roce v nakladatelství Portál. Péťa dostal k šestým narozeninám od babičky krabičku, v níž bylo malé vajíčko, pytlík s práškem a návod, jak postupovat. Udělal všechno tak, jak měl a výsledkem byl malý dinosaurus. Stali se z nich nerozluční kamarádi. Zažívají dobrodružství doma i ve školce, Péťa se dostává dokonce do dětského pokoje svého kamaráda. Je roztomilé, že pokojíčky mají oba propozičně stejné, ale liší se jen v určitých detailech – plyšová hračka, design lampičky, balón, závěs na okně.
Celá kniha je proložena zábavnými úkoly, které je nejlepší plnit ihned v průběhu čtení. Souvisí totiž s dějem a příjemně prodlouží dobu pozornosti malého čtenáře. Hned v úvodu příběhu mají čtenáři seřadit správně obrázky, jak malý dinosaurus vznikal. Nastříhala jsem obrázky na malé kartičky a nechala je své dítko seřadit. Během čtení o návštěvě Péti u dinosauřího kamaráda mají děti za úkol vyhledat rozdíly mezi oběma pokojíčky. Poté na návštěvu přicházejí i další dinosauři, které má dítě seřadit podle velikosti. Takovýchto úkolů čeká na malé čtenáře plná knížka. Její autorkou je zkušená psycholožka Romana Suchá.
Publikace se mi velmi líbila, jelikož zaujala mě i mé dítě. Oceňuji zejména interaktivní úkoly, kterými je prostoupena a díky nimž se čtení stalo ještě zábavnějším. Cvičení navíc rozvíjejí základní znalosti i logické myšlení. Po zkušenostech ji tedy nemohu jinak než doporučit ke čtení předškolním dětem a jejich rodičům.
