Postižená sovička i zvířátka posedlá barvami

Pohádkové příběhy s hlubokým zamyšlením jsem našla ve dvou nenápadných knížkách o jednom jezevci z lesa Habřince.  

Publikace Jezevec Chrujda točí film a Jezevec Chrujda staví nejdřív urychlovač a pak zase pomalič jsou díly spisovatele Petra Stančíka. Tento český autor, prozaik, esejista, dramatik a textař je držitelem ocenění Magnesia Litera za prózu Mlýn na mumie. Jeho knihy o jezevci Chrujdovi určené nejmenším dětem od pěti let jsou pojaty jako anekdotické bajky s dobrým koncem. A že se u nich pobavíte, o tom nemám pochyb. Knihy doplňují propracované obrázky známé ilustrátorky, dvojnásobné držitelky Zlaté stuhy, Lucie Dvořákové. Obě vyšly v nakladatelství Meander.

Ve smyšleném příběhu Jezevec Chrujda točí film nepodléhá módnímu diktátu jediný jezevec. Všechna ostatní zvířátka se snaží podobat barevnému papouškovi, který do lesa přiletěl z města. Načechrané peří, pestrost barev...to vše ovlivní zvířátka natolik, že chtějí být také výrazná. Kdo se nepodrobí nové módě, stává se automaticky outsiderem. Černobílý Chrujda, ač dosud vážený stavitel, je najednou opomíjen až zavrhován. Jak tomu v bajkách bývá, na závěr přichází ponaučení a čtenáři pochopí, že Chrujda je vlastně jediným, kdo si uchoval zdravý rozum.

Novější knihou, v níž autor zapojil nemalou dávku fantazie, je Jezevec Chrujda staví nejdřív urychlovač a pak zase pomalič. Na počátku příběhu nedočkavý Chrujda potřebuje, aby mu rychleji dozrálo víno. Přesněji láhev pampe – liškového vína. Ano, čtete dobře, jezevec „ má slinu“ na lahvinku vína. Je dobré, ale pokud ho nechá pár let uzrát, bude prý ještě lepší. Pomůže mu sůvička Stáňa. Tato bystrá vozíčkářka s ochrnutými křidélky vynalezne urychlovač částic a věci se dají po pohybu. Sice trochu jinak, než by si Chrujda přál, ale nakonec opět všechno dobře dopadne. Autor chtěl tímto příběhem podpořit zájem žactva o fyziku, ale také, a v tom spatřuji největší význam tohoto malého díla – ukazuje, že i postižení lidé mohou být velkým přínosem pro společnost.