Lákadlem nejen pro nás byla rozhledna umístěná přímo ve věžičce chaty. Počasí nám znemožnilo pořídit fotografie s krásným výhledem. V blízkosti chaty stojí kostelík a za jasného počasí lze dohlédnout až na Žermanice. Na louku s dřevěným kostelíkem svatého Antonína Paduánského z roku 1640 jsme bohužel jeden den nedohlédli vůbec. Druhý den se nám na několik desítek minut z okna otevřel nádherný výhled na nejbližší okolí, tak jsem zvěčnila alespoň kostelík.
Díky těmto skutečnostem jsme strávili s dětmi v chatě poměrně dost času a tak nám neuniklo zajímavé setkání příznivců projektu "Nejen s kočárky na vrcholy". Skupina rodičů s dětmi i s kočárky dorazila pěšky na Prašivou, cestou posbírali velikonoční vajíčka a na chatě je čekaly tvořivé dílničky. Tato aktivita se mi velmi líbila, a i když už nejsme přímo kočárková rodina, dětem se tvoření s velikonoční tematikou moc líbilo.
Poté jsme se vydali celá rodina na jarní procházku z Prašivé směrem k chatě Kotař do nadmořské výšky 795 m.n.m. Jarní procházka nám odkryla nádherné zimní scenérie úplně z jiného ročního období. Po návratu na chatu Prašivou jsme okusili tamní kuchyni. Co jídlo, to paráda. Jejich vyhlášené borůvkové knedlíky neměly chybu. Personál byl velmi příjemný a snažil se vyhovět nejen dospělým, ale i dětem.
Pokud správně počítám, v roce 2021 by turistická chata měla oslavit 100. výročí. Velmi se na toto jubileum těším a věřím, že bude i nadále vyhledávaným turistickým cílem a oblíbenou křižovatkou běžeckých a cyklistických tras.